Ukrajina nezmizela. Jaká je aktuální situace na Ukrajině? Jak se změnilo vnímání ruské válečné agrese ze strany české společnosti a co můžeme dále čekat od Vladimira Putina? Na tyto otázky odpoví novinář Jaroslav Spurný se svými hosty.
Podhoubí (ČRo Radio Wave): Cesta k nízkouhlíkové ekonomice
14:30 - 15:15
Jak se stalo, že zní v Česku Green Deal skoro jako sprosté slovo? Klimatická změna si žádá přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, lidé ale nevědí jak na to a politické elity nepřináší jasný plán. Podhoubí na Korzu Národní se pokusí vystopovat příčiny komplikované cesty české společnosti k transformaci a zjistit, jak dál.
Hosté:
Petr Doubravský, spoluzakladatel Fridays For Future Česká republika
Kateřina Davidová, seniorní výzkumná pracovnice EUROPEUM, projektová koordinátorka Centra pro dopravu a energetiku
Matyáš Křížkovský, šéfredaktor webu Encyklopedie migrace, doktorand Ústavu politologie FF UK
5:59 (Seznam Zprávy) x Deník SME: Česko a Slovensko 30 let poté
16:00 - 17:00
Jak se rozdělení Československa jeví dnes? Mohou být obě země spokojené s tím, kam došly? Moderátorky Lenka Kabrhelová a Zuzana Kovačič Hanzelová se svými československými hosty proberou, jak se oba státy po rozdělení formovaly a kam se za tři dekády posunuly.
Hosté:
Soňa Szomolányi, slovenská socioložka
Samo Marec, publicista a komentátor deníku SME
Pavel Kosatík, publicista a autor knihy Slovensko 30 let poté
Jaký by měl být podle mladé generace nový prezident nebo prezidentka? Jaké role by měl/a zastat, a která témata prioritizovat? Dozvíte se v natáčení speciálu podcastu Studio N s novinářem Filipem Titlbachem.
Hosté:
Karel Kovář alias Kovy, youtuber
Johana Bázlerová, zakladatelka profilu Jsem v obraze
Jiří Vyorálek: Projev k převzetí Sonningovy ceny (VH)
11:00 - 11:30
Václav Havel se v projevu vyrovnává se svou novou rolí, ve které se ocitl po sametové revoluci a poukazuje na to, že i nebezpečné napětí mezi myšlením a jednáním je jednou z věcí, které je v roli prezidenta potřeba čelit.
„Já to myslím tak, že by se z člověka neměla stát svině. Ze mě se nestala žádná svině, já se prostě socializuju.“ Jak se totalitní režim podepisuje na životě obyčejných lidí? Útržek ze hry běloruského autora Andreje Makejčika představuje obraz společnosti, která by mohla kdykoliv zasáhnout, přesto je nečinná. Cesta útlaku se zdá být pohodlnější a lidé raději balancují nad propastí. Nakolik režim dovoluje čisté svědomí?
Překlad: Teraza Krčálová
Režie a dramaturgie: Karolína Petřvalská a Lukáš Jeníček
Václav Vašák: Kéž je to všecko ku prospěchu obce (Petr Blažek)
12:30 - 13:00
Kniha odhaluje poslední roky života filozofa a mluvčího Charty 77 Jana Patočky pronásledovaného StB. Úryvky demonstrující ničivou sílu tehdejšího režimu zazní v podání herce Divadla Na zábradlí Václava Vašáka.
Scénické čtení hry Bezpečnostní pásy, se kterou autor Tomáš Ráliš v roce 2020 zvítězil v dramatické soutěži pořádané Vaclav Havel Library Foundation, New York.
Alena Ivaňušenka: VYJDU Z LESA, VYJMU PÁTEŘ ZE SVÉHO HŘBETU A BUDU JI MÍT MÍSTO MEČE
Mlčet i přes to, že potřebujete mluvit. Naplňovat formu, kterou jste si nevybrali. Podřizovat se přání druhých. „Protože jsi žena. Protože ty faktem svý existence můžeš dráždit vzduch. A proto, že žiješ v nesvobodné zemi.“ Hra současné běloruské dramatičky Aleny Ivaňušenky, v níž se patriarchát překrývá s totalitou a ve které mohou ženy konečně mluvit.
Překlad: Tereza Krčálová
Režie a dramaturgie: Klára Metge a Karolína Hajná
Dramaturgicko-režijní supervize: Jana Slouková
Hrají: Marie Anna Myšičková, Kateřina Měchurová, Alžběta Dolečková, Barbora Bolíková
Kniha sestavená z dobových rozhovorů s Danou Němcovou vytváří chronologické obrazy o minulém režimu a perzekuci „nepohodlných“ osob. Svůj hlas jí propůjčí herečka Jana Plodková.
Krátký text, v němž Václav Havel reflektuje s ironií a nadsázkou atmosféru dlouho očekávané návštěvy Michaila Gobačova v komunistickém Československu, během které se Václav Havel setkal s tehdejším generálním tajemníkem ÚV KSSS jako náhodný anonymní kolemjdoucí (další setkání proběhlo při oficiálních rozhovorech před podepsáním smlouvy o odchodu sovětských okupačních vojsk z Československa v únoru 1990), napsal pro mezinárodní sborník o Gorbačovovi pro nakladatelství Rowohlt v červenci 1987.
Demokracie začíná tam, kde je vůle k dialogu. Ale co když dialog přejde v monolog? Do jaké míry je rodina základ státu? A nakolik stát rozkladem rodiny? Snad v každé domácnosti panují jistá tabu. Ale co u nás začne výměnou názorů během večeře a skončí tichou domácností, může za hranicemi, kde se dezinformace staly komunikační strategií, nabrat zcela jiné obrátky. Nejlepší obrana je útok. Zvlášť pokud zápolíte s láskou k bližnímu svému...
Překlad: Tereza Krčálová
Režie a dramaturgie: Eliáš Gaydečka a Tom Skopal
Výprava: Viktorie Drobná
Dramaturgicko-režijní supervize: Jana Slouková
Hrají:
Otec: Ondřej Pavelka
Dcera: Sára Černochová
Syn: Prokop Košař
Televize: Rostislav Vašík, Vavřinec Kratochvíl, Marek Nagl
Eva Salzmannová: Projev na konferenci Europe's New Democracies (VH)
18:30 - 19:00
V projevu, od jehož napsání uběhlo už 21 let, Václav Havel analyzuje povahu i příčiny ruské rozpínavosti a velmocenského komplexu, v jehož důsledku dnes prožíváme největší celosvětovou bezpečnostní, ekonomickou i hodnotovou krizi po pádu železné opony.
V prostorách náměstí Václava Havla se tento rok rozpostře 13 organizací představujících svou činnost. Mimo infostánku jednotlivých organizací bude prostor nabádat i k hlubšímu uvažování o možnostech, jak zlepšit okolní svět a aktivně se zapojit, třeba již prvním krokem – dát si kafe s neziskovkou!
Potkat se můžete se zástupci následujících organizací: Člověk v tísni, Jsme fér, AMO, Amnesty international, Rekonstrukce státu, Hnutí Brontosaurus, ÚSTR, Nadace Via, Muzeum paměti XX. století, CZ PRES 2022, ECI, Forum 2000, IPR Praha
Stále a znovu se pravidelně zmítáme v diskusi, zda patříme na východ či na západ. V roce 1989 jsme přitom měli heslo, že patříme do Evropy, že se tam vracíme, platí to i dnes? Podcast Přepište dějiny se kriticky podívá na vztah české společnosti k Evropě z poslední dvě století.
Jméno Ondřej Sekora je dnes notoricky známé, ale jeho význam tušíme jen heslovitě. Autor Ferdy Mravence, to přijde na jazyk asi jako první. Dalším poměrně známým aspektem Sekorova života je jeho členství v KSČ a podíl na značné části tehdejší komunistické propagandy. Jak si zpětně vysvětlit, že osoba se zdravým politickým nadhledem, která v mládí ostrými vtipy kritizuje ideologie z jakéhokoli okraje spektra, najednou svůj talent a důvtip jedné z nich zaprodá? A jak k tomu přijde Ferda?
Divadelní představení vzniklo v letním kurzu ND Young.
Znepokojivý večer je kaleidoskopem tvorby mladých studentů, kteří se v roce 2021 setkali v rámci projektu ND Young s cílem připravit autorskou inscenaci za 10 dní. Jelikož tohle setkání pro ně bylo klíčové a protože se všichni kromě divadla věnují i dalšímu umění, rozhodli se předvést během jedné hodiny sérii autorských výstupů coby menšího nahlédnutí do vlastní poezie, hudby či performance.
Netradiční hodina dějepisu vyučovaná ředitelem a zakladatelem Přírodní školy Mgr. Františkem Tichým. Společně s jeho žáky přiblíží dětem prvního stupně novodobé dějiny naší země, jejich symboliku a jaký odkaz zanechaly v životech každého z nás.
Dismanův rozhlasový dětský soubor: Děti se ptají
13:30 - 14:15
Jak přiblížit minulý režim dětem? Tím, že jim dáme možnost se ptát!
Redaktoři z Dismanova rozhlasového dětského souboru si svůj podcast vytvářejí sami. Přijďte se podívat na živý speciál a zjistěte, co malé redaktory a jejich vrstevníky opravdu zajímá. Děti se budou ptát dětí disidentů, hosty budou Marta Veselá Jirousová a Jáchym Topol.
Podcast Děti se ptají vytváří pod hlavičkou Radiožurnálu Dismanův rozhlasový dětský soubor.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
Kreativně-edukativní prostor dvou výtvarných tramvají zaštítěných Skautským institutem v Rybárně se letos promění v zakázanou skautskou klubovnu s aktivitami pro nejmenší a tajnou redakci produkující cestovní pasy, ale i odbojové tiskoviny, které do jisté míry hýbaly dějinami.
V tento významný den na Národní třídě nesmí chybět ani česká státní hymna. Z balkonu Paláce Metro zazní přesně ve 13:00. Zpívat ji bude jazzová zpěvačka, skladatelka a textařka Marta Kloučková. Zpěv státní hymny bude přenášet také Česká televize.
Hymna sametové revoluce, Modlitba pro Martu, zazněla během revolučních dní v podání Marty Kubišové z balkonu Paláce Melantrich. Zazněla svobodě poprvé po 30 letech a tento moment se nesmazatelně vryl do paměti našeho národa. Modlitba pro Martu zazní také letos. Přesně v 17:11 ji z balkonu Paláce Metro zazpívá Berenika Kohoutová, která ztvárnila Martu Kubišovou v recitálu Marta, vzdávajícím hold této výjimečné osobnosti. Zpěv bude živě přenášet do svého vysílání také Česká televize a Český rozhlas Radiožurnál.
Karnevalový průvod Sametové posvícení projde letos Prahou 17. listopadu již po jedenácté. Na rozdíl od předchozích ročníků, které na palčivé problémy naší demokracie poukazovaly prostřednictvím humoru a satiry, bude letošní ročník spíše výtvarně poetický a zaměří se na téma probíhající války, jejíž tíže má dopad na nás všechny. Na jeho tvorbě se vedle českých výtvarnic a výtvarníků podílejí společně se středoškolskými studenty a dalšími účastníky dílen také výtvarnice, děti a studenti z Ukrajiny. Motto letošního ročníku zní: Výlet ještě neskončil. Chceme připomenout solidaritu a potřebu sounáležitosti při ochraně demokratických hodnot. Zvlášť ve chvíli, kdy se část veřejného mínění z únavy a obav z budoucnosti a nadcházející zimy od zájmu o toto téma odvrací. Jsme rádi, že se do přípravy průvodu společně s námi zapojují i kolegové z Ukrajiny a že díky tomu se mohou sami stát součástí oslav demokracie, pro kterou toho během posledních sedmi měsíců tolik obětovali.
Jak jsme se cítili před rokem 1989? Co pro nás zlomový 17. listopad znamenal? Každý hrál jinou roli, každý se angažoval jinde. Jednu událost je tak možné vnímat mnoha způsoby. Dokážete se s námi dostat pod kůži příběhů ostatních?
Zvuková instalace je připravena ve spolupráci s organizací Post Bellum, která poskytla autentické výpovědi účastníků demonstrací i příslušníků zasahujících složek. O nadšení, strachu, náhodě, ale také prohře.
Na náměstí Václava Havla stojí opuštěná telefonní budka. Stačí vybrat číslo ze seznamu, vzít do ruky sluchátko a poslechnout si příběhy obyčejných lidí v nesnázi. Výpovědi nasbírané dokumentární metodou otevírají ve společnosti často tabuizovaná témata. Za každým příběhem stojí člověk jako vy. Vydejte se za hranice své sociální bubliny a zjistěte, jaké organizace pomáhají a jak se můžete zapojit.
Autorská instalace spolku Díky, že můžem vznikla ve spolupráci s organizacemi: Armáda spásy, Člověk v tísni, Fandi mámám, Sananim, Děti v akci, Jsme fér, Slovo 21
Jakými jsme pozorovateli světa okolo nás? Bývalé země východního bloku prožívají od jeho rozpadu v mnohém podobný narativ. Příběh Běloruska je ale trochu jiný. Dá se v něm najít mnoho paralel s tím naším, ale sametu se přeci jen nepodobá.
Vizuální instalace v šesti retro televizích představí události roku 1989 v kontrastu s dnešní dobou a klidná místa promění zpět v hybatele událostí.
Hlavní snaha projektu PRAHO! je propojit společnost dohromady a poukázat na skutečnost, že si můžeme být daleko blíž, než se občas zdá. O to se snaží formou umísťování krátkých textů nebo uměleckých instalací do veřejného prostoru. Každý text nese kromě své myšlenky a také unikátní QR kód, který odkazuje na webové stránky s několika otázkami osobního či městského rázu.
Od spuštění nastřádal PRAHO! projekt přes 36 tisíc výpovědí, které nádherně poukazují na jedinečnost každého z nás. Mnohé si protiřečí, jiné se opakují – časté jsou například zmínky o pocitu samoty či neporozumění.
Kostel svaté Voršily na Národní třídě je symbolem víry a naděje. Jeho ticho prostoupí člověka hned u vstupu. Může se zastavit, být se sebou samým a nechat k sobě promlouvat příběhy těch, pro které věřit znamenalo v minulém režimu nejednu překážku.
Voršilky
Zvuková instalace složená z výpovědí sester Voršilek vyprávějících nejen o událostech, které se odehrály 17. listopadu v kostele svaté Voršily, ale i o běžném životě řádových sester.
Moravská výzva
Největší petiční akci před rokem 1989, která požadovala odluku církve od státu a podepsalo ji přes půl milionu lidí, představí zvuková instalace. Část výpovědí poskytlo Post Bellum.
Kostel svaté Voršily na Národní třídě je symbolem víry a naděje. Jeho ticho prostoupí člověka hned u vstupu. Může se zastavit, být se sebou samým a nechat k sobě promlouvat příběhy těch, pro které věřit znamenalo v minulém režimu nejednu překážku.
Voršilky
Zvuková instalace složená z výpovědí sester Voršilek vyprávějících nejen o událostech, které se odehrály 17. listopadu v kostele svaté Voršily, ale i o běžném životě řádových sester.
Moravská výzva
Největší petiční akci před rokem 1989, která požadovala odluku církve od státu a podepsalo ji přes půl milionu lidí, představí zvuková instalace. Část výpovědí poskytlo Post Bellum.
Kostel svaté Voršily na Národní třídě je symbolem víry a naděje. Jeho ticho prostoupí člověka hned u vstupu. Může se zastavit, být se sebou samým a nechat k sobě promlouvat příběhy těch, pro které věřit znamenalo v minulém režimu nejednu překážku.
Voršilky
Zvuková instalace složená z výpovědí sester Voršilek vyprávějících nejen o událostech, které se odehrály 17. listopadu v kostele svaté Voršily, ale i o běžném životě řádových sester.
Moravská výzva
Největší petiční akci před rokem 1989, která požadovala odluku církve od státu a podepsalo ji přes půl milionu lidí, představí zvuková instalace. Část výpovědí poskytlo Post Bellum.
Začni sváteční den brunchem na Korzu Národní a pomoz tím matkám samoživitelkám se zařízením domácnosti.
Výtěžek ze Sametového brunche připraveného s Antonínovým pekařstvím totiž poputuje neziskové organizaci Fandi mámám.
U společného stolu u paláce DRN se můžeš kromě koláče s tvarohem, chlebu s vajíčkovkou a nápojem dle tvého výběru těšit také na Akademický orchestr ČVUT.
V případě nepřízně počasí ti brunch předáme ve formě balíčku.
Jelení Lawyers je kytarové duo, utvářené dvěma právníky - Martinem Pikousem a Janem Kubešem. Jejich doménou jsou satircké texty inspirované pravnickou zkušeností, ale také českou moderní historií, devadesátkovou i současnou politikou.
Oslavy na Národní budou patřit i tanci a to v rytmu swingu a argentinského tanga.Národní tančírna je připravena ve spolupráci s tanečními školami Swing Busters, Zigzag, Groovy Cats, Swing Move a Caminito.Cz a jejich studenty.
Písničkářka Karolína Beranová ve svých písních vyvolává celou řadu emocí. Žánrově by se dala zařadit mezi chamber folk, dreampop a indie. Karolína se zabývá i vizuální tvorbou.
Miroslav Kemel je muž dvou tváří a dvou kariér. Svými originálními kreslenými vtipy zásobuje od roku 1991 denně české deníky a magazíny. Kemel – hudebník je však člověkem spíše introvertním, poetickým a zahloubaným, humor známý z vtipů byste v jeho písních hledali marně. Však obě své činnosti striktně odděluje, jako hudebník používá hovorovou variantu svého křestního jména a na Facebooku má dva samostatné profily.
Mladá a půvabná písničkářka Amelie Siba je jednou z nejvýraznějších tváří a nadějí současné české nezávislé hudební scény. Melancholické kytarové melodie se snoubí s chytlavými anglickými texty.
Mladý písničkář a poutník ze Stříbrné Skalice vystupuje pod uměleckým pseudonymem Člověk krve. Pod poněkud svérázným jménem se ale ukrývají něžné kytarové melodie a poetické texty plné tajemné mystiky.
Pražský artrockový orchestr disponuje pestrým zvukem a chytlavou energií.
V základech Louky, jakožto výherců Porty, stojí folk, je však obohacen například splašenými rockovými houslemi, psychedelickými plochami, nebo hrdelními zpěvy.
V současné době se pracuje na druhé studiové desce. Dosavadní nahrávky najdete na všech streamovacích platformách a pár videí i na Youtube.
Sbor Unie českých pěveckých sborů zamíří na oslavy svobody na Národní. Smíšený pěvecký sbor KOS Pedagogické školy Litomyšl doprovodí kapela WxP. Pod vedením sbormistra Milana Motla zazpívají a zahrají například písně od kapely Beatles nebo Queen.
Sisa Feher a Vladko Mikláš a jejich projekt Bardo. Charakteristický jazzovým backroundem propleteným s vlivem slovenské alternativní hudby, lyrickými texty a folkorní symbolikou.
Lehká hudba na líné sváteční poledne. Písničkář Matyáš Adámek se na pražské alternativní scéně pohybuje už několik let, v minulosti například jako frontman kapely Humdrum Lighthouse. Pod pseudonymem Island Mint tvoří hudbu inspirovanou popem 60. a 70. let, do které vkládá prvky psychedelie, shoegazeu i garage rocku. Bohatá zvuková paleta otevírá dveře do snových krajin.
Živá zpravodajská rekonstrukce Radiožurnálu přiblíží v reálném čase události 17. listopadu 1989. Hosty v mobilním studiu R-Stream na Národní třídě budou aktéři sametové revoluce, účastníci pochodu i historici, vysílání doplní reportáže přímo z míst dění listopadových protestů v Praze a vstupy z regionů. Moderují Jan Pokorný a Martin Veselovský.
Od poloviny 80. let docházelo k uvolňování mezinárodního napětí a pokusům o reformy v SSSR. Ty jsou spojené se jménem generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila S. Gorbačova. Co bylo jejich podstatou a obsahem? Jaké byly jejich limity? A jak tyto pokusy o refomy rezonovaly v tehdejším východním bloku? Jak k nim přistupovalo vedení KSČ a ČSSR? Připomenuta bude i role opozičních hnutí.
Významná historická výročí jsou příležitostí pro zamyšlení nad tím, jak minulost a dějiny ovlivňují naše životy, jakou pozici mají mít historické postavy, události a procesy ve školní výuce nebo v muzejních expozicích. Práce Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (Dějepis v 21. století) je založena na práci s historickými prameny a s konceptem historické gramotnosti. Jaké vzdělávací situace nabízejí prameny spojené s koncem komunistického zřízení v Československu? Zveme vás do naší historické laboratoře, kde představíme metodu badatelské výuky právě na materiálech a pramenech spojených s koncem komunistického režimu.
Samet na školách: Ženská práva dříve a dnes (Michaela Efrati)
12:30 - 13:00
Dvě století snah a bojů za ženské práva, od Magdaleny Dobromily, přes Americký klub dam, Františku Plamínkovou až k druhé směně za socialismu. Legislativní vývoj emancipace v Čechách, zapomenutá jména významných žen a výsledky jejich práce – a co to znamená mít rovnoprávnost jenom na papíře.
Program je realizován společně s naším vzdělávacím projektem Samet na školách.
Významná historická výročí jsou příležitostí pro zamyšlení nad tím, jak minulost a dějiny ovlivňují naše životy, jakou pozici mají mít historické postavy, události a procesy ve školní výuce nebo v muzejních expozicích. Práce Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (Dějepis v 21. století) je založena na práci s historickými prameny a s konceptem historické gramotnosti. Jaké vzdělávací situace nabízejí prameny spojené s koncem komunistického zřízení v Československu? Zveme vás do naší historické laboratoře, kde představíme metodu badatelské výuky právě na materiálech a pramenech spojených s koncem komunistického režimu.
Od poloviny 80. let docházelo k uvolňování mezinárodního napětí a pokusům o reformy v SSSR. Ty jsou spojené se jménem generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila S. Gorbačova. Co bylo jejich podstatou a obsahem? Jaké byly jejich limity? A jak tyto pokusy o refomy rezonovaly v tehdejším východním bloku? Jak k nim přistupovalo vedení KSČ a ČSSR? Připomenuta bude i role opozičních hnutí.
Samet na školách: Ženská práva dříve a dnes (Michaela Efrati)
14:45 - 15:15
Dvě století snah a bojů za ženské práva, od Magdaleny Dobromily, přes Americký klub dam, Františku Plamínkovou až k druhé směně za socialismu. Legislativní vývoj emancipace v Čechách, zapomenutá jména významných žen a výsledky jejich práce – a co to znamená mít rovnoprávnost jenom na papíře.
Program je realizován společně s naším vzdělávacím projektem Samet na školách.
Významná historická výročí jsou příležitostí pro zamyšlení nad tím, jak minulost a dějiny ovlivňují naše životy, jakou pozici mají mít historické postavy, události a procesy ve školní výuce nebo v muzejních expozicích. Práce Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (Dějepis v 21. století) je založena na práci s historickými prameny a s konceptem historické gramotnosti. Jaké vzdělávací situace nabízejí prameny spojené s koncem komunistického zřízení v Československu? Zveme vás do naší historické laboratoře, kde představíme metodu badatelské výuky právě na materiálech a pramenech spojených s koncem komunistického režimu.
Od poloviny 80. let docházelo k uvolňování mezinárodního napětí a pokusům o reformy v SSSR. Ty jsou spojené se jménem generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila S. Gorbačova. Co bylo jejich podstatou a obsahem? Jaké byly jejich limity? A jak tyto pokusy o refomy rezonovaly v tehdejším východním bloku? Jak k nim přistupovalo vedení KSČ a ČSSR? Připomenuta bude i role opozičních hnutí.
Procházka vás provede památnými místy politického převratu v roce 1948. V únoru to bude 75 let, kdy se v Československu odehrál státní převrat, který předznamenal dlouhou vládu jedné strany. Během procházky se dostanete přímo na místa v centru Prahy, kde to tenkrát všechno stalo. Začátek procházky je u Rudolfina.
Procházka vás provede památnými místy politického převratu v roce 1948. V únoru to bude 75 let, kdy se v Československu odehrál státní převrat, který předznamenal dlouhou vládu jedné strany. Během procházky se dostanete přímo na místa v centru Prahy, kde to tenkrát všechno stalo. Začátek procházky je u Rudolfina.
Odysseus, hrdina Homérovy Odyssey, který stráví 20 let na cestách, kdy se snaží dostat zpět domů z trojské války. Na této cestě zažívá neuvěřitelná dobrodružství, učí se nové věci o světě i sám o sobě. Sestupuje do podsvětí, hovoří s mrtvými a celá jeho cesta otevírá nové pohledy na lidský život. Odysea je tedy popisem jakékoliv dlouhé a komplikované cesty, často se jedná o hledání cíle nebo smyslu, může se jednat jak o duchovní cestu, tak skutečnou plavbu. Odysea Davida Strauzze je také dlouhá duchovní plavba, na které sbíral inspirace a pohledy na svět, které dokázal převést na plátna a další materiály, s nimiž tak rád experimentuje.
Expozice odkazuje na limity, v nichž se lidská smyslová zkušenost přirozeně pohybuje, ale i na limity a mystifikace, které vytváří a zmnožují všudypřítomné reprodukční mechanismy a jejich akcelerátory jako jsou sociální sítě a digitální fotografie.
Na každého politického vězně v Bělorusku připadá v přeplněných věznicích životní prostor 180 x 180 cm. Tři video-stély na podestě Nové scény obklopují diváka ve stejně vymezené ploše a tvoří pomyslnou klec vtíravých proměnlivých obrazů a informací. V instalaci jsou použité obrazové materiály z inscenace 1,8 M a citace z rozhovoru s jejím autorem a režisérem Ivanem Vyrypajevem.
U příležitosti oslav sametové revoluce bude veřejnosti přístupná i budova Archivu bezpečnostních složek v ulici Na Struze. Návštěvníci si budou moci prohlédnout ukázky originálních písemností z provenience Státní bezpečnosti, mimo jiné svazky Správy sledování SNB, které byly vedeny na mluvčí Charty 77 a ke kterým je zároveň dochována i rozsáhlá fotodokumentace. K tomuto tématu bude v prostorách Archivu k vidění také výstava „Nemohli jsme mlčet. Lidé Charty 77“.
Na místě bude možné podat si žádost o vyhledání archiválií nebo se zaregistrovat do aplikace eBadatelna, díky níž je možné studovat některé archiválie z pohodlí domova. Návštěvníci se podívají nejen do badatelny Archivu, ale budou moci také nahlédnout do prostorů, kde je uložená například kartotéka Studijního ústavu MV.
Přijďte se přesvědčit o tom, že archivy jsou otevřenou institucí a posedět si s námi archiváři nad šálkem čaje s možností diskutovat o různých tématech. Pokud se 17. listopadu chystáte na Národní třídu ať už s rodinou nebo přáteli, budeme se těšit na Vaši návštěvu.
Děkovná bohoslužba na závěr svátečního dne v kostele sv. Martina ve Zdi (Martinská ulice). Kázat bude farář a disident Bohdan Pivoňka. Součástí bohoslužby budou také samizdatové písně ze zpěvníků Svítá.
Europeana: evropské dějiny dvacátého století líčené s nadhledem, humorem i sžíravou ironií. V původní dramatizaci uvádíme tento strhující komentář k uplynulému století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost. Skrze humor, ironii, mystifikaci i přesná fakta vyvstává bizarní svědectví o světě dvacátého století.
Živé nahrávání Bruselských chlebíčků
„Jak nás vidí Evropa?“
Téměř každý má názor na Evropskou unii, ale co si o nás vlastně myslí v zahraničí? Po představení Europeana proběhne živé nahrávání podcastu Bruselské chlebíčky Českého rozhlasu. Diskuzi o tom, jak je vidět české předsednictví v zahraničí a jak vlastně vidíme Evropu 21. století my, bude moderovat Zdeňka Trachtová, Viktor Daněk a Filip Nerad. Daří se Česku reparát v čele Evropy?
Divadlo NoD a Díky, že můžem vás zvou na unikátní zážitek na pomezí divadla a LARPu o tom, že demokracie není samozřejmost ale věc, za kterou je nutné stále znovu bojovat.
Staňte se jedním z 55 obyvatel městečka, prožijte celý příběh v jeho kůži …a pokuste se přežít až do konce. Tady totiž nejste divák, tady jste hráč.
Dress code: 20's.
Vstupenky jsou k dispozici na stránkách divadla NoD.